Režim vs. Rituál

Jako dítě jsem pevný režim, který vládl u nás doma, naprosto nesnášela. V 8 v posteli a spát a bylo jedno, že jsem ještě dvě hoďky koukala do stropu. Později pak v 9 doma a běda, běda jestli dorazíš jen o minutu později (a táta fakt čekal s hodinkama u dveří). A mohla bych pokračovat, že by ani tento článek nestačil. Rodičům to nezazlívám, věřím, že dělali, jak v dané chvíli dovedli nejlépe. 

Výsledkem pak bylo jen to, že jsem měla potřebu žít a být naprosto bez jakéhokoli režimu a omezení. Jasně, chodila jsem do školy – ale kdo chodil na vysokou, ví, že to teda taky žádnej valnej režim úplně nebyl :))

Vlastní mateřství mi však záhy ukázalo, že bez jakéhosi “režimu” se prostě úplně neobejdu a že úplná volnost a neorganizovanost je pro mě cestou do pekel. Z duše jsem však nemohla vystát slovo režim, protože to slovo mi evokuje něco, co je pevné a neměnné. Něco, přes co nejede vlak. A to já ve svém životě nechci.

Chci se dál rozhodovat podle aktuální potřeby a nálady a rozpoložení všech členů domácnosti. Chci mít možnost měnit plány a přitom nemít pocit, “že něco nedodržuju”, což mi slovo režim vždy evokovalo.

A tak jsem objevila slovo rituál a našla jsem v něm ten svůj svatý grál.

Rituál pro mě vyjadřuje činnost, která je příjemná, je to jakési uzemnění, pravidelná činnost, u které je ale ve výsledku úplně jedno, jestli proběhne, nebo ne. Kdy proběhne nebo jestli ji trochu pozměníme a nebo časem třeba nahradíme… činnost, na kterou se i těším a na kterou ve výsledku budou třeba děti vzpomínat s láskou. Něco, co mě nedrží v presu a pod krkem.

Rituál je určitě i něco, co je moc přínosné pro malé děti v tom, že je to pro ně známá a opakovaná činnost, která v nich evokuje pocit bezpečí.

U nás máme třeba

• prohlížení knížek před spaním s malými dětmi, v pyžamu v posteli (a je jedno, v kolik hodin)
• jeden díl Přátel večer s velkými dětmi (a nevadí, když někdy nemají chuť a nepřijdou koukat)
• ranní obejmutí s mým mužem (to se nám zrovna daří docela pravidelně 🙂
• společné stolování
• plánování jídla na další týden v neděli večer
• pro mě konkrétně je to třeba i večer uklizená kuchyň protože se mi mnohem líp vstává do pořádku, než naopak 🙂

A mohla bych pokračovat dál, ale věřím, že podstatu jsem vystihla. Ve fungování celé domácnosti mi samozřejmě pomáhá i to, že v tom jedem všichni společně. Víc jsem o tom psala tady.

Shodou okolností jsem si letos koupila knížku Rituály šťastné rodiny od Ester Bezděk. Je taková víc “speciální”, než ty moje každodennosti výše, váže se k ročním obdobím a je taky plná příjemného povídání. Teď s podzimem a zimou, kdy trávíme čas mnohem víc doma, k ní často sahám pro inspiraci. Je fakt krásná a opravdu bohatá na skvělé tipy od tradic, přes recepty po tvoření. Doporučuju, třeba i pod stromeček jako smysluplný a hodnotný dárek.

A jak to máš s rituálem nebo režimem ty? Dává Ti to smysl? Poděl se se mnou do komentáře, jak to vnímáš ty 🙂