Myslím, že tímto článkem jsem téma svatba vyčerpala, ale jedná se opět o pár nadčasových tipů k zamyšlení. Některé tipy jsou využitelné i na jakékoli jiné svatbě co se týče míry vlastní organizace. Čtení Vám nabídne postřehy z fotokoutku přes kávu až po děti.
Milujeme dobrou kávu a chtěli jsme ji na svatbě mít v nějaké jiné, nežli rozpustné verzi. Espresso stánek s profi kávovarem a obsluhou je hezká, ale vcelku nákladná varianta. Sbalili jsme proto naše dva Nespresso kávovary, nakoupili horu kapslí a byl to super tah.
S touto mašinkou si každý umí poradit a příprava kávy je opravdu rychlá. Kapsle je možné koupit originál nebo mnohem levněji neznačkové kompatibilní (záleží na každého chuti, některé opravdu nejsou špatné). Jediná nevýhoda je jejich případná ne-ekologičnost (ale Nespresso je bere zpět k recyklaci a prodávají se i rozložitelné kapsle, takže to nějak jde). V rámci jednoduchosti přípravy a kvality kávy jsme na lepší variantu nepřišli, všichni si pochvalovali.
Tento nápad jsem okopírovala z pinterestu. Líbila se mi myšlenka momentek a osobního vzkazu od všech svatebčanů. ALE. Svatebčanům se ty instaxové momentky taky moc líbily. Tak moc, že si je fotili hlavně pro sebe a do našeho alba jich vlastně vlepili jen pár. Mám radost, že hodně lidem zůstala hezká památka, ale chvíli mě možná mrzelo, že se album nezrealizovalo v podobě, jakou jsem si vysnila. Takže pokud by o takovém albu někdo uvažoval, doporučuju to dát na starosti nějaké družičce, aby s foťákem poctivě všechny obešla a na vlepení a vzkaz „dohlédla“. Samozřejmě pak můžete klidně koupit pár filmů navíc a obdarovat svatebčany hezkou památkou 🙂
P.S. Volně ležící foťák a zvídavé děti jsou v tomto případě také vražedná kombinace. :)
To je prosím vcelku nákladná záležitost pro fajnšmekry. Jsem fanynka Přátel a tak mi samozřejmě nedalo, abych nevyužila Moničin nápad mít na své svatbě taky volně ložené jednorázové foťáky aka „bude prča co z toho vyleze“.
Nicméně Monika na své svatbě neměla bandu divoké zvěře (rozuměj dětí) 😀 Koupila jsem 10 foťáků a asi 3 byly plně zaliskaný useknutnejma nohama a rukama a tmou a částma dětskejch obličejů. Děcka volně ložený foťáky ukořistily a bylo. Na druhou stranu mi zbylejch 7 dalo naprosto skvělý momentky, který jsem šťastná, že mám.
Nepovedly se samozřejmě všechny fotky, je to základní technika bez zoomu, bez ostření, s easy bleskem. Za mně určitě ano, ale někomu by se to mohlo zdát jako zbytečná škoda peněz. 1 foťák = 27 fotek za 150 Kč (ukecala jsem slevu, dnes stojí 300 Kč/ks) + vyvolání jednoho filmu tehdy cca 110 Kč. Sečteno podtrženo, já jsem byla nadšená, ale stran docela velké investice s nejistým výsledkem je to na každém. Jeden dva foťáky takovou parádu neudělají, leda je vytáhnout až po jedenácté večerní 🙂 Věřím, že jsem shrnula všechna rizika i finanční náročnost tak, aby se každý zamyslel, jestli do takové šílenosti jít 😀
Není potřeba organizovat lidem zábavu, opravdu. Nenechala jsem se do toho natlačit, i když mě k tomu hodně lidí přesvědčovalo, sama to totiž nesnáším. Ve svatební den všichni stejně jen chlastaj a žerou (ano, jinak se to napsat nedá, to mi dejte za pravdu) a pak, až je atmosféra uvolněnější, začínají i tančit. Baví se mezi sebou.
Základem úspěchu asi je, aby se pozvaní alespoň trochu znali, ideálně po skupinkách, minimálně dvojicích. Investujte do kapely. Na další den jsem s sebou vzali nějaké společenské hry, šachy, cubb, míče. Pustili jsme hudbu, pípa bylo volně k dispozici. Všichni byli v pohodě. I bez her. Ale pokud tomu někdo holduje, prosím, zahrňte i hry, jen je nepodmiňujte povinnou účastí všech svatebčanů 🙂
Jediná hra, kterou ještě zvládnu vzít na milost, je ta pro novomanžele, a to vtipné otázky, na které ti dva odpovídají zvednutím boty buď ženicha nebo nevěsty. Špatná odpověď = panák pro oba. Tady je ovšem zásadní, aby to bylo vtipné a ne nemístné. Zažila jsem obě varianty. Otázka „kdo měl víc partnerů“ je pro všechny přítomné dosti trapná oproti úsměvnému „komu to při odchodu z domu déle trvá“. A ne, my jsme ji naštěstí hrát nemuseli 😀
Povlíkli jsme 120 postelí a dnes to vnímám jako zbytečný luxus 😀 Pokud máte alespoň trochu zodpovědné kamarády a rodinu a spolehnete se, že si to povlečou, tak to fakt nechte na nich. Dělalo nás to víc lidí, ale sebralo to spoustu drahocenného času. Byla jsem později na svatbě sestřenice, kde byla povlečení jednoduše na hromádce, každý si vzal a povlékl své, žádný problém.
To byl kromě deště snad jediný palčivější problém naší svatby. Měli jsme domluvenou schopnou servírku, ale ta nám zhruba 2 měsíce před svatbou odřekla. Vzhledem k množství věcí, které bylo potřeba zařídit, jsme shánění upozadili s tím, že to „nebude problém“, ale opak byl pravdou.
Na poslední chvíli mi svědkyně sehnala své dva spolužáky z vysoké a kuchař taky jednoho vzal s sebou. Lépe se nezadařilo. Bohužel se i tak nádobí hromadilo, nestíhali a navrch se jeden z chlapců opil a brzo odpadl. V 5 ráno jsme to byli my s ženichem, kdo uklízel zbylé jídlo do lednice.
Všichni byli domluvení pouze na pátek, čili jediný den, taky chyba. Příště bych si tam dva nechala k ruce celý víkend a HLAVNĚ bych zaplatila kohokoli externího za závěrečný úklid. (Příště samozřejmě nebude :-). Kuchyni jsme museli dát do původního stavu, to dělali 4 baby 3 hodiny na plné obrátky. Zbytek jako odstrojení dekorací nebyl problém, ale ta mokrá práce byla náročná.
Super věc! Pamatujte, že ne každý má Facebook, což se týče spíše staršího osazenstva, no a ne každý zná tu „druhou stranu“. Přišlo nám mnoho velmi pozitivních reakcí na naše „svatební čtení“ (někteří to můžete znát pod pojmem svatební noviny, ale to se nám nelíbilo 🙂 a to jsme na naší velké svatbě měli jen 10 exemplářů. A věřte mi, jde to i last minute.
A co dovnitř? Inspirujte se na netu, ale v zásadně je hlavní, aby to bylo o vás. My konkrétně jsme zahrnuli „náš příběh“, pak jsme psali o lidech, kteří se na naší svatbě podíleli – byli to totiž do jednoho naši kamarádi a známí. Nechyběla rubrika „hlody“ plná vtipných dětských hlášek. Přidali jsme i statistiku a mapku četnosti jména a příjmení ženicha i nevěsty (třeba moje dívčí příjmení má dnes jen 129 lidí v celé ČR :)) Proložili jsme to všechno našimi fotkami, přidali menu a rámcový program celého svatebního víkendu.
Nabrali jsme doma spoustu hraček našich dětí, což se posléze ukázalo býti velkou chybou. Samozřejmě jsme jim nebrali nic vyloženě oblíbeného, jen nějaké míče, teleskopickou ruku, šaškovací oblečení, kostky, … ale i tak byli oba naši starší smutní, když zjistili, že ostatní děti (byť třeba nechtěně) některé hračky zničily. Na svatbě panuje uvolněná nálada, rodiče se o ratolesti nestarají nijak zásadně, tím pádem na hračky taky nikdo moc nedohlédne. Doporučuji stavit se do Tigeru nebo ještě lépe do bazaru, utratit tisícovku a o zábavu bude bohatě postaráno. Naopak udělá radost, pokud něco zbyde k použití na doma.
Není nutné, neměli jsme a co tak na svatbách pozoruji, nemá smysl. Malá děcka bez rodičů nevydrží, velká děcka si užívaj, že maj od rodičů pokoj a můžou si dělat, co chcou. A kdo se o svý děcka starat nechce, na svatbu je stejně nevezme. Třeba svatební omalovánky jsem žádné dítě nikdy neviděla vymalovávat. Pokud je k dispozici pískoviště, možnost výběhu někde po venku nebo třeba pytel dítěti neznámých hraček, bohatě to stačí. Rodiče svým dětem stejně nějaké hračky vezmou s sebou.
Co však doporučuju, je zařídit si externí hlídání, pokud máte už své vlastní děti. Nepředpokládejte, že se o dítě budou starat babičky anebo jiní svatebčané (a ani to po nich cíleně nechtějte, přece si taky chtějí užít takovou slávu), natož vy s ženichem (samozřejmě pokud se nejedná o 90% času spící měsíční novorozeně :).
Zkuste se domluvit s nějakou paní na hlídání, ideálně se párkrát sejděte na zvyknutí ještě před svatbou a budete všichni mnohem víc v klidu. Samozřejmě to nebude o tom, že o dítěti nebudete vědět, ale bude to někdo jiný, kdo se ho bude snažit rozptýlit, odvede ho na záchod, donese mu dort a pití, bude mu vymýšlet zábavu. Zkušenost mých kamarádek 🙂
Většina svateb je jednodenních, maximálně přespat a hotovo. Ale co takto hodit to do pomalejšího módu a moct se všema ještě zajuchat druhé kolo? Nebo všechny doopravdy v klidu obejít a pozdravit? Za nás to bylo úžasné rozhodnutí, mít svatbu celý víkend. Je to spíš tip pro uvolněnější svatby v ne zcela tržním pronájmu – ale zamyslete se, nešlo by to u Vás taky? My jeli od pátku do neděle a fakt bychom neměnili, jakkoli se to zdá náročné.
Pátek obřad, bufetové jídlo, kapela, veselice. Sobota snídaně, volná zábava v areálu i mimo, guláš, kýta na grilu. Neděle snídaně a odjezd. Jde o to, že ty lidi stejně dorazí. Stejně mají víkend zabraný. Svatba je jen jedna, tak co takhle to rozjet :)) Je to odvážný, ale je to super!
Svatba je krásná událost, spojení dvou lidí, rodin. Spojujte také, nerozdělujte. Ponechejte této události krásnou energii a nevyvolávejte zbytečné rozbroje nebo nedorozumění tím, koho (ne)pozvete. Nemyslím tím „pozvat všechny“, pokud si představujete malou svatbu se svědky, ale myslím tím zvát ucelené okruhy. Rozumím tomu, že ne vždy se to jeví jako jednoduchá záležitost, ale za mě to je a vždycky bylo buď všechno, nebo nic.
Pokud jsem chtěla pozvat jednu konkrétní sestřenici, pozvala jsem i ostatní sestřenice. Pokud jsme pozvali tamtoho strejdu, pozvali jsme všechny strejdy „té linie“. Rozumíme si, jak to myslím, že jo? Že se někdo nemá rád nebo nesnese nebo tak něco? To je na nich, aby si to vyřešili nebo vykomunikovali. Nemíchejte se do (rodinných, kamarádských) konfliktů jen tím, že budete nuceni si vybírat, koho jo a koho ne.
Zvali jsme hosty +1, tedy s doprovodem. Často se ke mně dostává argument – ale my toho druhého vůbec neznáme. No tak Vám povím, nejlepší příležitost ho poznat. Co tam ten člověk bude dělat sám? Že je to vaše svatba a jde hlavně o vás? Tak to je jasné, ale vy nebudete mít čas se konkrétně tomu jednomu člověku věnovat. Love is in the air a člověk tam má být sám nebo s kamarády, ale bez svého partnera, jen aby Vám teda dělal to svatební křoví? Nebo protože se Vám to nehodí do počtu? To mi hlava nebere. Buď je to oslava vaší svatby s ostatními tak, aby i oni se bavili, nebo abyste se bavili jen vy, no 🙂
V neposlední řadě děti. Ach ty děti. Bezdětné páry mi odpustí, ale prostě tomu ještě asi úplně nerozumí – kdo může, pojede na svatbu bez dětí, aby si ji užil, věřte mi, to je fakt, netřeba nikoho násilím nutit dítě někde odkládat. Ti ostatní buď nemají hlídání anebo je to dítě ještě tak malé, že třeba bez mámy nevydrží. Každé dítě má jiné potřeby a vědomý rodič vždy upřednostní jeho pohodu před svou zábavou. V nejhorším případě ho někde nechá z donucení, ale bude to jen stres a užívání ve výsledku stejně žádný.
Děti svatbě dodají vtipné momenty, bezprostřednost a hravost. Opět tu jde spíš o to, ujasnit si priority – budou mi víc vadit ty děti, nebo to, že ten člověk nebude moci přijet? Děti Váš svatební rozpočet nijak zásadně nenavýší.
My jsme zvali všechny, s doprovodem, s dětmi. Ale sami jsme tyto situace zažili z pohledu pozvaných a proto o tom píšu, proto mě to napadlo. Jakkoli se člověk snaží nebrat si to osobně, občas je těžké přijmout nebo pochopit jiný pohled na věc, ať už jsou důvody jakékoli, jakkoli (z našeho pohledu) nepochopitelné a na hlavu postavené.
Ne nadarmo se říká, že lidé se potkávají na svatbách a na pohřbech. Na těch svatbách je to ale příjemnější, že? Dejte tomu na čas a přistupujte k tomu tak, že je to výjimečná příležitost k velkému setkání blízkých lidí, které jinak třeba moc nevídáte a na kterou si většina pozvaných opravdu bude snažit udělat čas.
To je ode mě vše. Užijte si to, udělejte si svatbu hlavně podle sebe, ale samozřejmě berte zdravý ohled na pozvané. Peace!
A pokud už doma ratolesti máte a nevíte, kde Vám hlava stojí, zkuste mrknout tady na můj bezplatný e-book, třeba tam najdete pár tipů k zamyšlení, jak to doma uspořádat, abyste i na to plánování, mé milé nastávající nevěsty, našli trochu času 🙂
Teprve na začátku příprav? Pak se bude hodit tento úvodní svatební článek – tady >>>
K DIY svatebním dekoracím a pár tipům kde je jinak nakoupit – tudy >>>