Město nebo příroda?

Někde jsem teď četla, že “máme žít život každý den, a ne za ním odjíždět na víkendy”. Chvíli jsem nad tím přemýšlela, částečně souhlasím, ale! Jen po tu dobu, kdy nám to přesně tak fakt nevyhovuje. Dnes pro Vás mám jedno krátké zamyšlení o životě v místě, kde každý žijeme.

Miluju vybavenost města, všechny jeho možnosti, cokoli pohodlně na dosah, anonymitu. Miluju ale i ticho, vůni přírody a vláhu čerstvého vzduchu a cítím velký potenciál v komunitním životě.

Poslední měsíc jsme dvakrát vyjeli mimo město. Jednou na chalupu na polosamotě v Orlických horách, podruhé na chalupu v maloměstě na Vysočině. Obojí jsem si moc užila. Cítila jsem velký vnitřní klid, líp vnímala přítomný okamžik, necítila tolik tíhu “úkolu a povinností”. Děti naprosto přirozeně lítaly a užívaly si kamenů a klacíků všude okolo.

Na druhou stranu přiznávám, že se momentálně absolutně nedokážu vzdát výhod města. Hřiště, bazény, kavárny, restaurace (ráda bych napsala třeba i kina, divadla, bary a koncerty, ale to si ještě chvíli asi počkám, tudududum). Juniora naprosto zabaví se jít jen tak projít do města, stavit se na zmrzku, v knihkupectví, u kašny. Máme tady většinu kamarádů.

Všechno má svoje pro a proti. Toto moje zamyšlení mi znovu potvrzuje, že vše je a bude takové, jaké si to udělám(e), jak si to nastavíme, jak to sami budeme vnímat. Odjíždět někam na víkend žít a zbytek týdne přežívat fakt nemá smysl.

Mým cílem je žít život tady a teď v radosti, kdekoli, kdykoli. Pro mě konkrétně je to třeba signál k tomu, že se budu víc snažit vypínat “ty úkoly a povinnosti” i tady ve městě, doma, a nemuset kvůli tomu jezdit sto kiláků pryč. Anebo ještě líp, udělat si i z těch jakože nepříjemných činností příjemné a dělat je ve chvílích, kdy je na to chuť a síla.

Takže za mě rozhodně příroda i město! Vyhovuje mi žít ve městě, ale zbožňuju úniky do ticha. Ale taky nevylučuju, že se to třeba časem zase změní a vyvine, že se třeba přestěhujeme, nebo budou naše úniky do přírody delší, než jen víkendové. Necháváme se vést a unášet životem a dobrým pocitem.